datum: 31.7.2021
trasa: Liberec – Swinoujscie (cyklostezka Odra – Nisa)
vzdálenost: 494 km / 1740 m+
doba: 19 h 36 m (17 h 46 m pohybu)
Tak zase na snídani k moři. Vyrážel jsem tentokrát v sobotu v 5:20 ráno vlakem z Hradce. Po osmé vykládám kolo v Liberci. V pekařství ještě druhá snídaně a jde se na to!
Kolem deváté už přejíždím za Hrádkem nad Nisou do Polska a hned do Německa. Vítr ze začátku lehce pomáhá do zad, tak to pěkně fičí a průmerka je i přes lehce zvlněný terén přes 30. To se mění po průjezdu Görlitzem – asi 5 km víceméně po kostkách a hrozných cestách. Ale pak už to zase docela jde, i když vítr se lehce otáčí a fouká více z boku.
Energii doplňuji při zastávkách v supermarketech – takže pečivo, ovocné džusy, nanuky, čokoláda…
Odpoledne se vítr mění na čisté západní a trasa se zase stáčí právě tímto směrem, takže o ranní pohodě už úplně nemůže být řeč, ale stále to je vpřed.
Po osmé večerní se mi daří najít hospodu, kde mi dají jídlo – špaget je celkem malá hromádka, ale teplé jídlo prostě potěší…
Se soumrakem se vítr trochu utiší, já rozzářím Fénixe a noční jízda může začít!
Po půlnoci se mi ještě daří ulovit otevřenou benzínku, kde mi přes okénko dají kafe a Snickersku.
Pak už přes Anklam na poloostrov Usedom, kde se stáčím zase na východ a vítr mě žene vpřed. Zadek už začíná mít celkem dost, krk se už také ozval, ale dojezd je v pohodě. Přejet přes zvedací most, a pak už jsem v Polsku. Již ve Swinoujscie potkávám otevřený obchod s pivem. Neváhám a jedno kupuju. Dojíždím na pláž. Je něco po půl čtvrté a ještě je celkem tma. Mám najeto 494 km a za sebou 19 a půl hodiny od startu. 500 km za 20 hodin by nebyl problém, ale nějak chybí motivace.
Místo toho sedím na lavičce na pláži, piju pivo, koukám jak se rozednívá a je mi kosa (13 stupňů a čerstvý větřík). O koupání nemůže být řeč.
Před pátou, když je konečně dost světlo, ale vidím, že východ slunce bych odtud stejně nemohl pozorovat vyrážím přes město k přívozu na vlakové nádraží. To už komunikuji s Víťou, který k moři východnější cestou dorazil už včera (bez tréninku si dal na horáku přes 600 km za tři dny!) a teď se domlouváme na setkání ve městě Gryfici, kde ho čeká běžecký závod.
Popojedu vlakem a dojíždím kolmo 35 km. Potkávám se s Viťou a konečně taky něco snídám. Přesouváme se do zázemí závodu. Je to pěkná show.
Víťa běží hlavní 10 km trať. Pokousaný od komárů, poznamenaný cyklopoutí nebudí velká očekávání. Pouští se do toho s dalšími asi 270 borci. Dobíhá třetí s časem lehce přes 35 minut. To je prostě Víťa.
Vyhlášení, bohaté občerstvení…Jediné, co se ten den moc nedaří, je nákup jízdenek – všechny vlaky jsou buď plné nebo mají vyčerpanou kapacitu pro kola a my tak v Gryfici zůstáváme uvěznění do 10 do večera a já vidím, že zítra se v poledne, jak jsem sliboval, do práce nedostanu. Ale nemůže vždy vyjít všechno a 4 hodiny v místním minipivovaru ani následný šlofík u bazénu vůbec nejsou špatné.
Pak už cesta vlakem, 4 hodiny na štětínském nádraží (9/10, velmi příjemný nocleh!), další vlak do Wroclawi, krátká exkurze a sváča, vlak do Walbřichu, lehce zmoknout a zase uschnout při cyklopřejezdu přes kopec do Meziměstí a konečně poslední dva vlaky zpět do Hradce, kde jsem v pondělí po čtvrté odpolední… Byl to hezký prodloužený víkend…Tak příště třeba zase někam na jih? 🙂
Napsat komentář