Kdy: 31.10.-4.12.2023
Listopad sliboval sychravé počasí a nedával ještě moc šancí, že by už napadl sníh. Takže ideální čas vyrazit někam za sluníčkem. Volba padla na Kanárský ostrov Tenerife a volba to byla zatraceně dobrá!
Vzhledem k posunu času -1 hodina proti střední Evropě jsem v pohodě většinou zvládal pracovat do tří hodin českého času, a potom měl ještě hromadu času užít si dlouhé odpoledne před západem slunce.
Ubytování v jeskyni na samotě u vesničky Arico nemělo chybu – elektřina i internet tu byly, dokonce i takové vymoženosti jako kuchyně, záchod a pračka (ta tedy asi až po 14 dnech 🙂 ). Arico je asi ve 450 metrech, takže sem nezasahuje turistický ruch z pobřeží, kam se ale na kole dá dojet za 10 minut (zpátky už to trvá trochu déle 🙂 ). No a cena asi 8000 korun za měsíc je bezkonkurenční…
Stihnul jsem toho za ten měsíc projezdit docela dost a jako bonus byl krásný výlet s kamarády na kopec Guajara (2718 m) s úžasnými výhledy.
Trochu šokovější byl návrat zpět – odlétal jsem z 25 stupňů a sluníčka a při příletu v Praze bylo -5 a 20 centimetrů sněhu. Ale rychle jsem se aklimatizoval a druhý den po návratu už jsem se v Krkonoších proháněl na lyžích…
Slunečný a teplý listopad na Tenerife
Když má člověk práci nezávislou na místě pobytu a nedrží ho doma jiné pevné vazby, může udělat to, co já – rozhodnout se, že šedý, sychravý podzim, ještě bez pořádného sněhu, vymění za jeden měsíc léta navíc. Po ne příliš vydařeném přelomu léta a podzimu doma (zranění, nemoc…) to ideální.
Proč právě Tenerife?
Je tu krásně i krásné počasí. Taky to není zas až tak daleko. Je to Evropa, spousta věcí je jednodušších. Jsou tu super lidi. Pro cyklistu je to prostě ráj (teda pokud nejsi milovník rovin, pak je to spíš trochu peklo )
Cesta
Připlatil jsem si za přímý let z Prahy se Smartwings místo levnější varianty třeba z Vídně. Když cestujete s 20 kg krabicí s kolem, další přesuny navíc to zbytečně komplikují. Za zpáteční letenku pro sebe a kolo jsem dal cca 11 tisíc. Cesta na letiště vlak + airport express – vše v pohodě, bez komplikací.
Ubytování
Vybíral jsem mimo turistická centra se spoustou provozu a takového toho zbytečného ruchu navíc.
Narazil jsem na velmi levné ubytování (11 tisíc za 34 nocí) u městečka Arico.
Šlo o krásnou odlehlou samotu, kde jsem bydlel ve vlastní jeskyni. Někoho by asi trochu zaskočily trochu polní a spartánské podmínky, ale já byl nakonec úplně spokojen – internet i elektřina (jen ze sluníčka) tu byly, to jsem potřeboval k práci. Bylo kde chladit pivo, uvařit si jídlo a nakonec asi po dvou týdnech se rozjela i pračka .
2 km do městečka, kde byl obchod i restaurace. Prostě značka ideál.
Počasí
Krásné slunné a až skoro moc teplá období byla střídána chladnějšími a došlo i na déšť, ale ve srovnání s chladným deštivém listopadem ve střední Evropě to byla paráda a určitě si nemůžu stěžovat. Pro cyklistiku vlastně ideální podmínky.
Trasy
Arico je na přímořské magistrále podle jihovýchodního pobřeží. Ta se houpe mezi 300-600 metry a křižuje jeden kaňon za druhým. K tomu nádherné výhledy na moře a skoro žádný provoz – ten je na dálnici vedoucí dole podle moře. Takže další trefa do černého.
Když se z Granadilly pokračovalo na sever. Začalo se po klidné pohodové cestě stoupat do hor. Někdy stačila poslední vesnice Vilaflor (1400 m), jindy jsem pokračoval až za sedlo El Retamar (2100) do údolí přímo pod hlavní dominantou – sopkou Pico del Teide (3715 m). Tady byl o trochu větší provoz, ale ty úžasné výhledy prostě stály za to!
Do hor jsem zkusil vyjet i po malých silničkách přímo z Arica. Tady se o provozu nedalo mluvit, do nějakých 1200 metrů (osada El Contador) vedla dost rozbitá asfaltka. Tady asfalt končil. Ale mých 28 palcových silničních pláštích jsem poměrně v pohodě pokračoval dál a jen jsem doufal, že nebudu muset jet i dolů. To se povedlo a já se nahoře v pohodě připojit na silnici a po té to v pohodě objel. A ten offroad byl krásný zážitek.
Další možností bylo sjet dolů k moři. Tam jen chybí nějaká spojnice, takže si vždy vyberete jedno přímořské letovisko, kam sjedete, a pak musíte zase nahoru (pokud to nevezmete po dálnici).
Od El Medána na severozápad začíná nejrušnější oblast kolem Lost Cristianos. Pobřeží je krásné, ale ty přeplněné silnice a ruch všude mi za to moc nestály.
Když se ale dostanete podle moře až do Los Gigantes, naskytne se nádherný 40 km výjezd od moře do nějakých 2100 m. Sklon je celou dobu 5-6%, takže krásně jezdivé. K tomu výhledy na moře a ostrov Gomera. Prostě paráda.
Severní pobřeží kolem města Orotava je známé trochu deštivějším počasím, ale jinak je tu také krásně. Toto jsem tentokrát vynechal.
Bez kola
Samozřejmě jsem rozmýšlel i o výstupu na Teide (nejvyšší vrchol Tenerife i celého Španělska, 3715 m), ale na jejím vrcholu už jsem byl dřív a chtěl jsem zase něco nového. Do toho se na ostrově objevili dva moji kamarádi a společně jsme dali dohromady plán na výstup na protilehlý hřeben a jeho vrchol Guajara (2718 m).
40 km výšlap s trochou popobíhání vyšel perfektně a výhledy na Teide z protisváhu i na moře na všech stranách stály za to. Pískovcové městečko Paisaje Lunar cestou nahoru bylo taky moc pěkné.
Celkové hodnocení
Ani chvíli jsem nelitoval svého rozhodnutí a byl jsem úplně happy.
Když byl čas návratu, také jsem nebyl smutný – doma v Krkonoších akorát začínaly ideální zimní podmínky a já už se těšil až vyrazím na skialpy.
Za měsíc na Tenerife jsem při svých vyjížďkách najel asi 2200 km a nastoupal 45 kilometrů – ideální podzimní trénink…
Napsat komentář