kdy: 27.4.2020
trasa: Ludvíkova bouda – Černá hora x 20,5
vzdálenost: 226 km / 10 048 m+
čas: 16 h 4 m (čistý čas 15 h 1 m)
Web projektu Everesting: https://everesting.io/
O Everestingu jsem se dozvěděl loni a hned mě to chytlo a začal jsem plánovat kdy a kde to podniknout. Stačí si vybrat kopec, trasu na něj a jezdit po ni nahoru a dolů, dokud nevyjedete na Everest…
Volba nakonec padla na Černou horou, a to především proto, že ji mám v Janských Lázních hned za barákem, takže to značně ulehčilo logistiku…
Výhody a nevýhody vybraného kopce
Výhody: dostupnost; rozumné převýšení 490 metrů na jeden kopec; minimální provoz; rychlý, relativně bezpečný sjezd; start u studánky mimo větší koncentraci lidí
Nevýhody: stupňovité stoupání – první třetina vcelku pohodový sklon, druhá třetina přitvrzuje a poslední (nejkratší – omlouvám se matematikům ) brutální stojka bez větší možnosti odpočinku; kvůli mé netrpělivosti nahoře ještě zbyly na silnici dva sněhové fleky, které bylo potřeba přejíždět/objíždět, což trochu zdžovalo
Příprava
Žádný specifický trénink rozhodně neproběhl. Abych měl pocit, že jsem pro to alespoň něco udělal, naplánoval jsem si před akcí odpočinkový víkend, který jsem v pátek úspěšně zahájil cestou do Krkonoš za dosud asi nejrychlejší čas a večerním výjezdem stojky na ke Kapličce u Luční boudy. K tomu jsem se vytrestal rozhodnutím, že od pátku nebudu pít. Kombinace omezeného pohybu a žádného piva mi víkend poněkud znepříjemnilo, ale dalo se to přežít.
Také jsem si napekl ověřené domácí flapjacky a nakoupil další zásoby.
Průběh
Budíček ve 3:13. Pořádná vydatná snídaně. Dobalit zásobovací batoh. Dojet s přetěžkým batohem ke startu (cca 2 km, 130 výškových metrů).
Ve 4:16 rozsvěcím světlo a vyrážím poprvé vstříc kopci. O nějakých 34 minut později jsem nahoře, kde potmě mačkám na hodinkách tlačítko pro odjeté kolo, otáčím se a sjížídm dolů. Tam zjišťuji, že místo odmáčknutí kola, jsem si nahoře pauznul aktivitu. Nadávám. Jedu zuřivě nahoru. Vztek rychle přechází a rozhoduji se, že si holt dám kolečko navíc, abych kvůli absenci záznamu sjezdu nebyl diskvalifikován. 19 nebo 20 kol teď nezní jako velký rozdíl.
Při druhém kole se již rozednívá. Během prvních pěti kol se celkem rozjedu a šesté a sedmé kolo jsou vůbec nejrychlejší (pod 32 minut), jinak se držím mezi 32 – 34 minutami. Energetické pauzy jsem si ordinoval jednou za 2-3 kola a snažil jsem se je co nejvíc zkracovat – nejdelší pauza byla 7 a půl minuty a při tom jsem si stihl i odskočit odložit do lesa.
Kolem desátého kola už přechází čerstvost a já si začínám uvědomovat, že jsem to asi přepálil. Od desátého kolečka už horní část jezdím na nejlehčí převod a časy se posunují postupně přes 35 blíž ke 40 minutám. Sjezdy se celou dobu daří držet většinou pod 7 minut (průměrka 45-50 km/h).
Na 13. a 14. kolo se připojí Jan Nápravník, což mě zase trochu nakopne a ještě mám nějaké fotky – dík:-).
Od patnáctého kola jsem zase v útlumu a v horní části už většinou několikrát zastavuji a vydýchávám se. Časy už jdou přes 40 minut.
19. a 20. kolo už opravdu bolí. Také se ochlazuje, ale když obleču mikinu a rukavice, není to takový problém.
Před osmou večerní dojíždím dvacáté kolo. Hodinky ukazují nějakých 9750 výškových metrů. Víc, než jsem měl vypočítáno a zároveň už je to zatraceně blízko těm 10 tisícům. Nedá mi to a téměř bez pauzy vyrážím ještě na zaokrouhlovací půlkolo. Pro jistotu to dám ještě o 50 metrů víc, i když se mi už hrozně nechce. Naštěstí mě už nečeká závěrečný prudký výjezd. Místo toho naposledy sjíždím na základnu a vypínám záznam.
Celková bilance: čas 16:04 (z toho 15:01 v pohybu), 226,8 km (chybí ten jeden sjezd), nastoupaná výška 10048 metrů.
Balím stanoviště a v posledních záblescích denního světla sjíždím domů…
Den poté
Kupodivu skoro nic nebolí. Cítím se trochu jetě, trochu se ozývají záda, pcuhýře na nohou a zadek taky není úplně fresh, ale není to nic strašného. Přeci jen už to tělo párkrát dostalo zabrat a snad se s tím už trochu naučilo vypořádat
Přiznám se, že původně jsem plánoval hned druhý den zkusit Everesting běžecký, ale již v průběhu včerejška mi bylo jasné, že to opravdu nebude v nabídce, co moje tělo nabídne, takže třeba někdy příště, zase
Jinak včera večer jsem si říkal, že kolo ani podobné hovadiny nějakou dobu asi ne. Ráno byla první myšlenka – tak tohle bychom měli, co zkusit příště?
Napsat komentář